{
    "meta": {
        "serviceProvider": {
            "name": "Berlin-Brandenburg Academy of Sciences and Humanties, TELOTA - IT\/DH",
            "link": "https:\/\/www.bbaw.de\/en\/bbaw-digital\/telota"
        },
        "dataProvider": {
            "name": "Classical Language Dictionary",
            "link": "https:\/\/cld.bbaw.de"
        }
    },
    "query": {
        "self": "https:\/\/cld.bbaw.de\/api\/dictionary\/lemma\/%CE%B4%CE%BF%CE%BA%CE%B5%CC%81%CF%89?language=grc&options=case-sensitive",
        "searchDate": "2026-05-14 00:53:11",
        "searchFor": "lemma",
        "searchTerm": "δοκέω",
        "language": "GRC",
        "options": {
            "strict": true,
            "case-sensitive": true,
            "regex": false,
            "simplified": false
        }
    },
    "data": [
        {
            "lemma": "δοκέω",
            "meanings": 1,
            "language": "grc",
            "descriptions": [
                {
                    "dictionary": "Bailly",
                    "reference": "Bailly 2020 Hugo Chávez Gérard Gréco, André Charbonnet, Mark De Wilde, Bernard Maréchal & contributeurs \/ Licence Creative Commons Attribution - Pas d'Utilisation Commerciale - Pas de Modification — « CC BY-NC-ND 4.0 »",
                    "source": "https:\/\/bailly.app\/%C3%A0-propos",
                    "description": "'<b>δοκέω-ῶ<\/b> <font color='darkgreen'>(<i>f<\/i>. δόξω, <i>ao<\/i>. ἔδοξα, <i>pf. inus., v. ci-dessous ; pl.q.pf<\/i>. ἐδεδόχειν ; <i>pass. ao<\/i>. ἐδόχθην, <i>pf<\/i>. δέδογμαι, <i>pl.q.pf<\/i>. ἐδεδόγμην) :<\/font><br\/><b>A<\/b> sembler, paraître, <i>d’où :<\/i><br\/><b>   I<\/b> <i>abs. :<\/i><br\/><b>      1<\/b> avoir l’apparence de, <i>p. opp. à la<\/i> réalité, paraître, <i>p. opp. à<\/i> être : οὐ γὰρ δοκεῖν ἄριστος, ἀλλ' εἶναι θέλει, ESCHL. <i>Sept. 592,<\/i> car il veut non paraître juste et brave, mais l’être ; μελετητέον οὐ τὸ δοκεῖν ἀγαθόν, ἀλλὰ τὸ εἶναι, PLAT. <i>Gorg. 527<\/i> b, car il faut avoir à cœur non de paraître bon, mais de l’être ; μὴ ὄντες ἀλλὰ δοκοῦντες, PLAT. <i>Rsp. 421<\/i> a, des gens qui ne sont pas, mais qui ont l’air d’être (les gardiens des lois, <i>etc.) ; de même p. opp. à<\/i> βούλεσθαι : τῷ δοκεῖν μὲν οὐχὶ χρῄζων, τῷ δὲ βούλεσθαι θέλων, EUR. <i>I.A. 338,<\/i> en apparence tu n’y aspirais point ; mais, à sonder ta volonté, tu le désirais ;<br\/><b>      2<\/b> avoir de l’apparence, faire bonne figure, paraître qqe ch. : ὁρῶ τὰ τῶν θεῶν, ὡς τὰ μὲν πυργοῦσ' ἄνω τὰ μηδὲν ὄντα, τὰ δὲ δοκοῦντ' ἀπώλεσαν, EUR. <i>Tr. 608,<\/i> je vois comme la volonté des Dieux élève jusqu’aux sommets ce qui n’est rien, et renverse jusqu’à le détruire ce qui a l’air d’être qqe ch. ; εὐτυχίαν τῶν πάρος οὐ δοκούντων, EUR. <i>Her. 897,<\/i> la prospérité de ceux qui auparavant ne paraissaient pas (être qqe ch.) ; οἱ δοκοῦντες, EUR. <i>Hec. 295,<\/i> ceux qui ont du renom, <i>p. opp. à<\/i> οἱ ἀδοξοῦντες ;<br\/><b>   II<\/b> <i>avec un déterminatif (verbe ou nom)<\/i> :<br\/><b>      1<\/b> paraître, sembler : <i>en parl. de visions, de songes :<\/i> ἐδοξάτην μοι δύο γυναῖκ' εἰς ὄψιν μολεῖν, ESCHL. <i>Pers. 181,<\/i> je crus voir deux femmes s’avancer sous mes yeux ; <i>joint pléonast. à<\/i> φαίνεσθαι : ὥστε λευκοτέραν τε καὶ ἐρυθροτέραν τοῦ ὄντος δοκεῖν φαίνεσθαι, XÉN. <i>Mem. 2, 1, 22,<\/i> au point de paraître plus blanche et plus rouge qu’elle n’était en réalité ; <i>cf<\/i>. XÉN. <i>Cyr. 8, 3, 14 ;<\/i> PLAT. <i>Rsp. 381<\/i> e ;<br\/><b>      2<\/b> paraître (après réflexion <i>ou<\/i> après examen) : ὥς μοι δοκεῖ εἶναι ἄριστα, IL. <i>12, 215,<\/i> comme cela me semble être le mieux ; δοκέεις δέ μοι οὐκ ἀπινύσσειν, OD. <i>5, 342,<\/i> tu me parais ne pas manquer de sagesse ; <i>avec l’inf. fut<\/i>. δοκέει δέ μοι ὧδε λώϊον ἔσσεσθαι, IL. <i>6, 338,<\/i> cela me semble devoir être mieux ainsi ; <i>avec l’inf. ao. (jamais dans Hom<\/i>.) : τί δ' ἂν δοκεῖ σοι Πρίαμος ποιῆσαι ; ESCHL. <i>Ag. 935,<\/i> que te semble-t-il qu’aurait fait Priam ? ἄξιοι ὑμῖν δοκοῦντες, THC. <i>1, 76,<\/i> nous qui vous paraissons dignes de, <i>etc. ; particul. en parl. de gens soupçonnés d’un crime :<\/i> ἂν δ' ἁλῷ καὶ δοκῇ τοὔργον εἰργάσθαι, DÉM. <i>643, 25,<\/i> s’il vient à être pris et qu’il paraisse avoir fait le coup ; <i>cf<\/i>. THC. <i>2, 21 ; 5, 16 ;<\/i><br\/><b>      3<\/b> <i>p. suite,<\/i> avoir la réputation d’être, être considéré comme, passer pour : οἱ δοκοῦντες εἶναί τι, PLAT. <i>Gorg. 472<\/i> a, ceux qui passent pour être qqe ch. ; ἐδόκει τις εἶναι, PLUT. <i>Arist. 1,<\/i> il passait pour être un homme (d’un jugement supérieur) ;<br\/><b>   III<\/b> paraître, avoir l’air de, feindre de, <i>d’ord. précédé d’une nég<\/i>. (οὐ, μή) : οὔτε ἀνεϐόησεν οὔτε ἔδοξε μαθέειν, HDT. <i>1, 10,<\/i> ni elle ne jeta un cri, ni elle ne parut s’être aperçue de rien ; ἤκουσα τοῦ λέγοντος οὐ δοκῶν κλύειν, EUR. <i>Med. 67,<\/i> j’entendais, sans avoir l’air d’entendre, celui qui parlait ; πόσους δοκεῖς ὁρῶντας μὴ δοκεῖν ὁρᾶν, EUR. <i>Hipp. 462,<\/i> combien voient, à ton avis, qui n’ont pas l’air de voir (<i>cf<\/i>. XÉN. <i>Hell. 4, 5, 6 ;<\/i> PLAT. <i>Euthyphr. 5<\/i> c) ; μὴ νῦν ὁρᾶν δοκῶμεν αὐτόν, AR. <i>Pax 1051,<\/i> pour le moment, n’ayons pas l’air de le voir ;<br\/><b>   IV<\/b> paraître bon : εἰ δοκεῖ σοι ταῦτα, ESCHL. <i>Ag. 944,<\/i> si cela te paraît convenable ; τὸ σοὶ δοκοῦν ἡδέως ἂν ἀκούοιμι, PLAT. <i>Rsp. 487<\/i> e, j’entendrais volontiers ton avis ; παρὰ τὸ δοκοῦν ἡμῖν, THC. <i>1, 84,<\/i> contrairement à ce qui nous paraît bon ; τὰ δοκοῦντα περὶ τῆς ἀληθείας λέγειν, PLAT. <i>Rsp. 349<\/i> a, exprimer son opinion sur la vérité ; <i>particul. en parl. de décisions ayant force de loi, de décrets, etc. :<\/i> τοιαῦτ' ἔδοξε τῷδε Καδμείων τέλει, ESCHL. <i>Sept. 1025,<\/i> voilà ce qu’ont décidé les magistrats des Cadméens ; <i>impers<\/i>. ἔδοξε <i>dans la formule initiale des décrets :<\/i> ἔδοξε τῇ βουλῇ, AR. <i>Th. 372 ;<\/i> ἔ. τῷ δήμῳ, THC. <i>4, 118 ;<\/i> ἔ. τῇ βουλῇ καὶ τῷ δήμῳ, PLAT. <i>Phædr. 258<\/i> a, le sénat a décidé, le peuple a décidé, le sénat et le peuple ont décidé ; τὰ δεδογμένα, HDT. <i>3, 76,<\/i> le décret, la décision ; τὰ δόξαντα, SOPH. <i>El. 29,<\/i> les résolutions (d’Oreste) ; <i>de même dans un grand nombre de locut. formant parenthèse :<\/i> ὡς ἐμοὶ δοκεῖ, ESCHL. <i>Sept. 369,<\/i> à mon avis ; εἰ δοκεῖ, SOPH. <i>Ph. 1402,<\/i> si tu veux ; <i>avec l’inf<\/i>. ὡς ἐμοὶ δοκέειν, HDT. <i>2, 124 ;<\/i> ἐμοὶ δοκεῖν, ESCHL. <i>Pers. 246 ;<\/i> ἐμοὶ δοκέειν, HDT. <i>3, 45 ;<\/i> δοκεῖν ἐμοί, SOPH. <i>El. 410 ;<\/i> δοκέειν ἐμοί, HDT. <i>1, 172 ;<\/i> δοκεῖν δέ μοι, THC. <i>8, 64 ; ou sans<\/i> μοι, δοκεῖν, XÉN. <i>An. 4, 5, 1,<\/i> à ce qu’il me semble, à mon avis ; — <i>au participe abs<\/i>. δόξαν αὐτοῖς ὥστε διαναυμαχεῖν (<i>pour<\/i> ὅτε ἔδοξεν αὐτοῖς, <i>etc<\/i>.) THC. <i>8, 79,<\/i> comme ils avaient décidé d’engager le combat sur mer ; δόξαν ἡμῖν ταῦτα (<i>s.-e<\/i>. πράττειν) PLAT. <i>Prot. 314<\/i> c, lorsque nous eûmes pris ce parti ; δόξαντα δὲ ταῦτα καὶ περανθέντα, τὰ στρατεύματα ἀπῆλθε, XÉN. <i>Hell. 3, 2, 19,<\/i> lorsque ces décisions eurent été prises et exécutées, les troupes s’éloignèrent, δόξαντος τούτου, XÉN. <i>Hell. 1, 1, 36,<\/i> cela ayant été décidé ;<br\/><b>B<\/b> penser, croire, <i>d’où :<\/i><br\/><b>   I<\/b> se figurer (par l’imagination), <i>en parl. de visions, de songes :<\/i> τεκεῖν δράκοντ' ἔδοξεν, ESCHL. <i>Ch. 527,<\/i> elle crut avoir enfanté un dragon ; ἔδοξ' ἰδεῖν τρεῖς κόρας, EUR. <i>Or. 408,<\/i> je crus voir trois vierges (les Euménides) ; <i>cf<\/i>. EUR. <i>I.T. 44 ;<\/i> AR. <i>Vesp. 15 ;<\/i><br\/><b>   II<\/b> croire (après réflexion <i>ou<\/i> après examen) :<br\/><b>      1<\/b> <i>prop<\/i>. croire, juger, penser : ὁρᾷς γὰρ οὐδὲν ὧν δοκεῖς σάφ' εἰδέναι, EUR. <i>Or. 259,<\/i> car tu ne vois rien de ce que tu crois savoir et tenir pour certain ; <i>rar. sans inf<\/i>. τούτους τι δοκεῖτε ; XÉN. <i>An. 5, 7, 26,<\/i> ces gens que croyez-vous qu’ils sont ? <i>avec<\/i> περί : δοκέω δέ, εἴ τι περὶ τῶν θείων πρηγμάτων δοκέειν δεῖ, HDT. <i>9, 65,<\/i> or je pense, s’il est permis de penser qqe ch. des affaires divines ; <i>avec un inf. ao<\/i>. ἡδέως δ' ἄν μοι δοκῶ κοινωνῆσαι, XÉN. <i>Cyr. 8, 7, 25,<\/i> il me semble qu’il me plairait de devenir une partie de ce tout ; <i>avec l’inf. prés<\/i>. ταῦτ' ἄν μοι δοκῶ ἡδέως ἀκούειν σου, XÉN. <i>Œc. 6, 11,<\/i> j’imagine que je t’entendrais avec plaisir expliquer, <i>etc. ; dans un grand nombre de locut. formant parenthèse :<\/i> δοκῶ μοι, PLAT. <i>Theag. 121<\/i> d ; ἐμοὶ μὲν δοκῶ, LYNC. (ATH. <i>129<\/i> a) je crois, je pense : <i>ou sans<\/i> μοι : δοκῶ μέν, SOPH. <i>El. 61, 547 ; O.C. 995 ;<\/i> EUR. <i>Suppl. 771 ;<\/i> PLAT. <i>Parm. 126<\/i> b, <i>m. sign., de même<\/i> δοκεῖς, PLAT. <i>Leg. 687<\/i> e, tu le penses bien ; τοῦτον λαϐοῦσα, πῶς δοκεῖς ; καθύϐρισεν, EUR. <i>Hipp. 446,<\/i> Vénus s’empare de lui, et l’accable, Dieu sait comme ! κἄπειθ' ὁ δῆμος ἀναϐοᾷ, πόσον δοκεῖς ; AR. <i>Eccl. 399,<\/i> et après cela le peuple jette les hauts cris, tu peux penser combien ;<br\/><b>      2<\/b> penser, espérer : ἐπεὶ δοκέω νικησέμεν Ἕκτορα, IL. <i>7, 192,<\/i> car je pense vaincre Hector ; οὐ γάρ σε δοκέω πείθεσθαί μοι, HDT. <i>1, 8,<\/i> car je n’espère pas te persuader ;<br\/><b>      3<\/b> penser à, songer à, se proposer de : εὖτ' ἂν δ' ἀείδειν δοκῶ, ESCHL. <i>Ag. 16,<\/i> et lorsque je pense à chanter ;<br\/><b>   III<\/b> juger bon, <i>d’où<\/i> décider, <i>avec l’inf. fut<\/i>. ταῦτά μοι δοκῶ ὑπερϐήσεσθαι, ESCHN. <i>61, 8,<\/i> je suis décidé à passer par là-dessus ; τὸν οὖν Δία μοι δοκῶ χαίρειν ἐάσας ἐνθάδ' αὐτοῦ καταμενεῖν, AR. <i>Pl. 1186,<\/i> je suis donc décidé à envoyer promener Zeus et à rester résolument ici même ; <i>sans<\/i> μοι : γνῶθι τίνα πέμπειν δοκεῖς (<i>conj<\/i>. -εῖ) ESCHL. <i>Sept. 650,<\/i> décide qui tu crois devoir envoyer ; <i>au pass<\/i>. être jugé bon, paraître bon, être décidé : οὕτω δέδοκται, SOPH. <i>Ph. 1277,<\/i> cela a été ainsi décidé ; δέδοκταί μου κατθανεῖν, EUR. <i>I.A. 1375,<\/i> je suis condamnée à mourir ; <i>de même au participe :<\/i> πάλαι ποτ' ἐστὶ τοῦτ' ἐμοὶ δεδογμένον, EUR. <i>Her. 1,<\/i> depuis longtemps déjà c’est une opinion arrêtée dans mon esprit ; δεδογμέν', ὡς ἔοικε, τήνδε κατθανεῖν, SOPH. <i>Ant. 576,<\/i> c’est chose décidée, selon toute apparence, qu’elle meure ; — <i>avec le dat. de la personne à qui s’applique la décision :<\/i> δέδοκται τοῖσι πρώτοισι τῶν μαντίων ἀπόλλυσθαι, HDT. <i>4, 68,<\/i> il est décidé que les premiers des devins doivent périr ;<br\/><br\/><b style='color:darkblue'><i>Moy.<\/i><\/b> (<i>part. prés. ion<\/i>. δοκεύμενος) s’imaginer, penser, <i>avec l’inf. fut<\/i>. OPP. <i>C. 4, 109<\/i>.<p style='color:darkgreen'>➳ <i>Act. prés. ind. ion<\/i>. δοκέω, IL. <i>7, 192, etc. ;<\/i> HDT. <i>2, 125 ; etc. ; opt. ion<\/i>. δοκέοιμι, THGN. <i>339 ; 3 sg<\/i>. -έοι, HDT. <i>8, 19 ; opt. att<\/i>. δοκοίην, THC. <i>4, 11 ;<\/i> ISOCR. <i>5, 98 Baiter-Sauppe, etc. Impf. ion<\/i>. ἐδόκεον, HDT. <i>3, 65 ; 3 sg<\/i>. ἐδόκεε, HDT. <i>1, 10 ; 1 pl. dor<\/i>. ἐδοκεῦμες, THCR. <i>Idyl. 13, 1 ; 3 pl. poét<\/i>. δόκεον, A.RH. <i>4, 666. Impf. itér. réc<\/i>. δοκέεσκον, ANTH. <i>5, 299. Fut<\/i>. δόξω, PD. <i>N. 4, 37,<\/i> HDT. <i>8, 80 ;<\/i> ATT. (ESCHL. <i>Ag. 415 ;<\/i> PLAT. <i>Phædr. 275<\/i> a, <i>etc.) ; fut. dor. 2 pl<\/i>. δοξεῖτε, AR. <i>Ach. 741 ; sur le fut<\/i>. δοκήσω, <i>v. ci-dessous. Ao. opt<\/i>. δόξαιμι, PLAT. <i>Ap. 34<\/i> c ; αις, PLAT. <i>Phædr. 275<\/i> d ; <i>mais<\/i> δόξειε, PLAT. <i>Rsp. 337<\/i> e ; δόξαιμεν PLAT. <i>Pol. 280<\/i> c ; <i>2 pl. inus. ; 3 pl<\/i>. δόξαιεν (δόξειαν, <i>Dind. Sauppe<\/i>) XÉN. <i>Cyr. 2, 1, 23. Pf. inus. Pl.q.pf. 3 pl<\/i>. ἐδεδόχεσαν, DC. <i>44, 26. Pass. ao<\/i>. ἐδόχθην, POL. <i>21, 8 ;<\/i> DS. <i>11, 50 ; etc. Pf<\/i>. δέδογμαι, HDT. <i>8, 100 ;<\/i> ATT. (THC. <i>3, 49 ; etc.). Pl.q.pf. 3 sg<\/i>. ἐδέδοκτο (<i>var<\/i>. δέδοκτο) HDT. <i>5, 96 ; 9, 74 ;<\/i> PLAT. <i>Menex. 244 ;<\/i> PLUT. <i>Cæs. 28. — Les formes des fut. ao. et pf. en<\/i> δοκη-, ἐδοκη-, δεδοκη- <i>sont poét., ion., dor. ou de prose réc. : fut<\/i>. δοκήσω, ESCHL. <i>Pr. 386 ;<\/i> EUR. <i>Her. 261 ;<\/i> AR. <i>Nub. 562, Ran. 737, etc. ; en ion. seul<\/i>. HDT. <i>4, 74 ; fut. dor<\/i>. δοκησῶ, THCR. <i>Idyl. 1, 150. Ao<\/i>. ἐδόκησα, PD. <i>O. 13, 56 ; 3 sg<\/i>. δόκησε, OD. <i>20, 92 ; impér. 3 sg<\/i>. δοκησάτω, ESCHL. <i>Sept. 1036 ;<\/i> JOS. <i>A.J. 17, 6, 5 ; part<\/i>. δοκήσας, EUR. <i>Suppl. 129 ;<\/i> AR. <i>Ran. 1485. Pf. 3 sg<\/i>. δεδόκηκε, ESCHL. <i>Eum. 309 ; inf<\/i>. δεδοκηκέναι, ORIG. <i>Ref. hær. p. 175 Mill. Pass. ao<\/i>. ἐδοκήθην, ANTH. <i>8, 188 ; part<\/i>. δοκηθείς, EUR. <i>Alc. 1161, etc. Pf. 2 sg<\/i>. δεδόκησαι, EUR. <i>Med. 763 ; 3 sg<\/i>. δεδόκηται, PD. <i>N. 5, 19 ; de même, ion<\/i>. HDT. <i>7, 16 ;<\/i> HPC. <i>Epist. 9, 402<\/i>.<\/p><p style='color:darkblue'><b>Étym<\/b>. δέκομαι, <i>v<\/i>. δέχομαι.<\/p>'"
                },
                {
                    "dictionary": "LSJ",
                    "reference": "Liddell-Scott-Jones, Greek-English Lexicon (9th ed., 1940)",
                    "source": null,
                    "description": "<i>Il.<\/i> 7.192, <i>Att. impf.<\/i> ἐδόκουν, Ep. δοκέεσκον <i>AP<\/i> 5.298 (Agath.); — <i>Med.<\/i>, δοκέοντο Opp. <i>C.<\/i> 4.296; <i>part.<\/i> δοκεύμενος <i>ib.<\/i> 109; the <i>fut.<\/i> and other tenses are twofold; <i>fut.<\/i> δόξω and <i>aor.1<\/i> ἔδοξα Pi. <i>N.<\/i> 4.37, <i>h.Merc.<\/i> 208, etc. ; <i>pf.<\/i> δέδοχα inferred from <i>plpf.<\/i> ἐδεδόχεσαν D.C. 44.26; — <i>Pass., aor.<\/i> ἐδόχθην Plb. 21.10.8, etc., (κατ-) Antipho 2.2.2; <i>pf.<\/i> δέδογμαι Hdt. 8.100, etc. ; <i>plpf.<\/i> ἐδέδοκτο Id. 9.74. regul. forms (chiefly Trag., Com., and late Prose), <i>fut.<\/i> δοκήσω A. <i>Pr.<\/i> 388, Ar. <i>Nu.<\/i> 562, etc. (once in Hdt., 4.74); Dor. δοκησῶ or -ασῶ Theoc. 1.150; <i>aor.<\/i> ἐδόκησα, Ep. δόκ- <i>Od.<\/i> 10.415, Pi. <i>O.<\/i> 13.56, A. <i>Th.<\/i> 1041, Ar. <i>Ra.<\/i> 1485, etc. ; <i>pf.<\/i> δεδόκηκα A. <i>Eu.<\/i> 309 (lyr.); — <i>Pass., aor.<\/i> ἐδοκήθην E. <i>Med.<\/i> 1417 (anap.); <i>pf.<\/i> δεδόκημαι Pi. <i>N.<\/i> 5.19, E. <i>Med.<\/i> 763 (anap.), Ar. <i>V.<\/i> 726, also in Hdt. 7.16. γ’ ; but δεδοκημένος belongs to δέχομαι.<br\/><b>expect<\/b> (Iterat. of δέκομαι, cf. δέχομαι ΙΙ. 3); hence, <b>think, suppose, imagine<\/b>, (opp. φρονέω, S. <i>Aj.<\/i> 942 (lyr.), Pherecr. 146.4); c. acc. et inf., δοκέω νικησέμεν Ἕκτορα <i>Il.<\/i> 7.192; οὔ σε δοκέω πείθεσθαι Hdt. 1.8, cf. 11, 27, al., Antipho 2.4.5, etc. ; rarely with <i>inf.<\/i> omitted, δοκῶ… οὐδὲν ῥῆμα… κακὸν [εἶναι] S. <i>El.<\/i> 61; τούτους τι δοκεῖτε [εἶναι] X. <i>An.<\/i> 5.7.26; freq. in relating a dream or vision, τεκεῖν δράκοντ’ ἔδοξεν she <b>thought<\/b> a serpent produced young, A. <i>Ch.<\/i> 527; ἐδόκουν αἰετὸν… φέρειν <b>methought<\/b> an eagle was carrying, Ar. <i>V.<\/i> 15; ὁρᾷς γὰρ οὐδὲν ὧν δοκεῖς σάφ’ εἰδέναι E. <i>Or.<\/i> 259; with <i>inf.<\/i> only, ἔδοξ’ ἰδεῖν <b>methought<\/b> I saw, <i>ib.<\/i> 408; ἔδοξ’ ἀκοῦσαι Pl. <i>Prt.<\/i> 315e; ἔδοξ’ ἐν ὕπνῳ… οἰκεῖν ἐν Ἄργει E. <i>IT<\/i> 44 (sts. also, as in signf. 11, ἐδοξάτην μοι δύο γυναῖκε… μολεῖν A. <i>Pers.<\/i> 181; ἐν τῷ σταδίῳ… μέ τις ἐδόκει στεφανοῦν Alex. 272.4).<br\/><b>think<\/b> to do, <b>purpose<\/b>, ὅταν δ’ ἀείδειν… δοκῶ A. <i>Ag.<\/i> 16. abs., <b>have<\/b> or <b>form an opinion<\/b>, περί τινος Hdt. 9.65; mostly in parenthetic phrases, ὡς δοκῶ Pl. <i>Phdr.<\/i> 264e; δοκῶ alone, Hdt. 9.65, Ar. <i>Pax<\/i> 47, Pl. <i>Prm.<\/i> 126b; πῶς δοκεῖς; to call attention to something remarked, τοῦτον, πῶς δοκεῖς; καθύβρισεν E. <i>Hipp.<\/i> 446, cf. <i>Hec.<\/i> 1160, Diph. 96, etc. ; πόσον δοκεῖς; Ar. <i>Ec.<\/i> 399. δοκῶ μοι I <b>seem to myself, methinks<\/b>, c. inf., ἐγώ μοι δοκέω κατανοέειν τοῦτο Hdt. 2.93, etc. ; ἡδέως ἄν μοι δοκῶ κοινωνῆσαί τινος X. <i>Cyr.<\/i> 8.7.25, cf. <i>Oec.<\/i> 6.11; οὔ μοι δοκῶ I <b>think<\/b> not…, Pl. <i>Tht.<\/i> 158e; δοκῶ μοι parenthetic, Id. <i>Thg.<\/i> 121d. δοκῶ μοι I <b>am determined, resolved<\/b>, c. inf. pres., Ar. <i>V.<\/i> 177, etc. ; c. inf. fut., Aeschin. 3.53, etc. ; c. <i>inf. aor.<\/i>, <font color='darkorange'>dub.<\/font> in Ar. <i>Av.<\/i> 671, etc. ; rarely without μοι, <b>think fit<\/b>, σὺ δ’ αὐτὸς ἤδη γνῶθι τίνα πέμπειν δοκεῖς A. <i>Th.<\/i> 650.<br\/><b>seem, pretend<\/b>, c. inf. (with or without neg.), ὁρέων μὲν οὐδέν, δοκέων δὲ [ὁρᾶν] <font color='darkorange'>dub.l.<\/font> in Alcm. 87; οὔτε ἔδοξε μαθέειν Hdt. 1.10; οὐδὲ γιγνώσκειν δοκῶν Pherecr. 163; τὰ μὲν ποιεῖν, τὰ δὲ δοκεῖν Arist. <i>Pol.<\/i> 1314a39; ἤκουσά του λέγοντος, οὐ δοκῶν κλύειν E. <i>Med.<\/i> 67; πόσους δοκεῖς… ὁρῶντας… μὴ δοκεῖν ὁρᾶν; Id. <i>Hipp.<\/i> 462, cf. Ar. <i>Eq.<\/i> 1146, X. <i>HG<\/i> 4.5.6. Pass., <b>to be considered<\/b>, δοκεῖσθαι οὕτω Pl. <i>R.<\/i> 612d; τὰ νῦν δοκούμενα περί τινος the <b>current opinions<\/b>, <i>ib.<\/i> 490a. <i>Med.<\/i>, Opp. <i>C.<\/i> 4.296; δοκεύμενος… ἀλύξειν <i>ib.<\/i> 109. of an Object, <b>seem<\/b>, c. dat. pers. et <i>inf. pres.<\/i>, δοκέεις δέ μοι οὐκ ἀπινύσσειν <i>Od.<\/i> 5.342; δόκησε δ’ ἄρα σφίσι θυμὸς ὣς ἔμεν ὡς εἰ… their heart <b>seemed<\/b> just as if…, <b>felt<\/b> as though…, 10.415; c. inf. fut., <b>seem likely<\/b>, δοκέει δέ μοι ὧδε λώϊον ἔσσεσθαι <i>Il.<\/i> 6.338; c. <i>inf. aor.<\/i> (never in Hom.), τί δ’ ἂν δοκεῖ σοι Πρίαμος (sc. ποιῆσαι); A. <i>Ag.<\/i> 935; <b>seem<\/b> or <b>be thought<\/b> to have done, esp. of suspected persons, Th. 2.21; <b>to be convicted<\/b>, ἂν ἁλῷ καὶ δοκῇ τοὔργον εἰργάσθαι D. 23.71. abs., <b>seem<\/b>, as opp. to reality, τὸ δοκεῖν καὶ τὰν ἀλάθειαν βιᾶται Simon. 76; οὐ δοκεῖν ἄριστος ἀλλ’ εἶναι θέλει A. <i>Th.<\/i> 592, cf. Pl. <i>Grg.<\/i> 527b; in full, τὸ δοκεῖν εἶναι A. <i>Ag.<\/i> 788 (anap.).<br\/><b>seem good, be resolved on<\/b>, εἰ δοκεῖ σοι ταῦτα <i>ib.<\/i> 944; τοιαῦτ’ ἔδοξε τῷδε Καδμείων τέλει Id. <i>Th.<\/i> 1030. freq. impers., δοκεῖ μοι <b>it seems<\/b> to me, <b>methinks<\/b>, ὥς μοι δοκεῖ εἶναι ἄριστα <i>Il.<\/i> 12.215; ὡς ἐμοὶ δοκεῖ as I <b>think<\/b>, A. <i>Th.<\/i> 369, etc. ; τὸ σοὶ δοκοῦν your <b>opinion<\/b>, Pl. <i>R.<\/i> 487d; freq. in <i>inf.<\/i> in parenth. clause, ὡς ἐμοὶ δοκέειν <b>to<\/b> my <b>thinking<\/b>, Hdt. 9.113; δοκέειν ἐμοί Id. 1.172; ἀλλ΄, ἐμοὶ δοκεῖν, τάχ’ εἴσει A. <i>Pers.<\/i> 246, etc. ; without μοι, X. <i>An.<\/i> 4.5.1.<br\/><b>it seems good<\/b> to me, <b>it is<\/b> my <b>pleasure<\/b>, δοκεῖ ἡμῖν χρῆσθαι Th. 4.118, cf. A. <i>Ag.<\/i> 1350; freq. of a public resolution, τοῖσι Ἕλλησι δόξαι… ἀπαιτέειν Hdt. 1.3, etc. ; ἔδοξεν Ἀργείοισιν A. <i>Supp.<\/i> 605, cf. <i>Th.<\/i> 1010; esp. in decrees and the like, ἔδοξε τῇ βουλῇ, τῷ δήμῳ, Ar. <i>Th.<\/i> 372, Th. 4.118, cf. IG 1.32, etc. ; τὰ δόξαντα S. <i>El.<\/i> 29, D. 3.14; παρὰ τὸ δοκοῦν ἡμῖν Th. 1.84, etc. ; — Pass., δέδοκται Hdt. 4.68; οὕτω δέδοκται; S. <i>Ph.<\/i> 1277, etc. ; εἰ ἐπαινῆσαι δεδόκηται Pi. <i>N.<\/i> 5.19; δεδόχθω τὸ ἄτοπον τοῦτο Pl. <i>Lg.<\/i> 799e, etc. ; τοῦτ’ ἐστ’ ἐμοὶ δεδογμένον E. <i>Heracl.<\/i> 1; δεδογμέν’ [ἐστί]… τήνδε κατθανεῖν S. <i>Ant.<\/i> 576, cf. <i>OC<\/i> 1431; τὰ δεδογμένα Hdt. 3.76; δεδόχθαι τῇ βουλῇ καὶ τῷ δήμῳ IG2². 1.12, etc. c. acc. abs., δόξαν <b>when it was decreed<\/b> or <b>resolved<\/b>, δόξαν αὐτοῖς ὥστε διαναυμαχεῖν Th. 8.79; δόξαν δέ σφι (sc. λιπέσθαι) Hdt. 2.148; δόξαν ἡμῖν ταῦτα Pl. <i>Prt.<\/i> 314c, cf. X. <i>An.<\/i> 4.1.13; ἰδίᾳ δοκῆσάν σοι τόδ’… ; E. <i>Supp.<\/i> 129; also δεδογμένον αὐτοῖς Th. 1.125, etc. ; but also δόξαντος τούτου X. <i>HG<\/i> 1.1.36; δόξαντα ταῦτα καὶ περανθέντα <i>ib.<\/i> 3.2.19.<br\/><b>to be reputed<\/b>, c. inf., Pi. <i>O.<\/i> 13.56, <i>P.<\/i> 6.40; ἄξιοι ὑμῖν δοκοῦντες Th. 1.76; δοκοῦντες εἶναί τι <b>men who are held<\/b> to be something, <b>men of repute<\/b>, Pl. <i>Grg.<\/i> 472a; τὸ δοκεῖν τινὲς εἶναι… προσειληφότες D. 21.213; τὸ φρονεῖν ἐδόκει τις εἶναι περιττός Plu. <i>Arist.<\/i> 1; οἱ δοκοῦντες Heraclit. 28 (<font color='darkorange'>dub.<\/font>), E. <i>Hec.<\/i> 295; τὰ δοκοῦντα, opp. τὰ μηδὲν ὄντα, Id. <i>Tr.<\/i> 613; μετ’ ἀρετῆς δοκούσης ἐς ἀλλήλους γίγνεσθαι Th. 3.10; <b>to be an established, current opinion<\/b>, Arist. <i>APo.<\/i> 76b24, al. ; τὰ δοκοῦντα Id. <i>Metaph.<\/i> 1088a16, al. ; — Pass., οἱ δεδογμένοι ἀνδροφόνοι <b>those who have been found guilty<\/b> of homicide, D. 23.28; also αἱ δοκούμεναι Πέρσαις τέχναι Polem. Call. 60. (The two senses of δοκέω are sts. contrasted, τὰ ἀεὶ δοκοῦντα… τῷ δοκοῦντι εἶναι ἀληθῆ that which <b>seems<\/b> true is true <b>to him who thinks<\/b> it, Pl. <i>Tht.<\/i> 158e; τὸ δοκοῦν ἑκάστῳ τοῦτο καὶ εἶναι τῷ δοκοῦντι <i>ib.<\/i> 162c.)"
                },
                {
                    "dictionary": "Pape",
                    "reference": "Pape, Griechisch-deutsches Handwörterbuch (3. Aufl., 1914)",
                    "source": null,
                    "description": "fut. δόξω ; aor. ἔδοξα, Hom. h. 2.205 ; perf. δέδογμαι ; p. auch δοκήσω, Aesch. <i>Prom<\/i>. 586 ; Ar. <i>Nub<\/i>. 554 ; δοκᾱσεῖς, Theocr. 1.150 ; ἐδόκησα, <i>Od<\/i>. 20.93 ; Pind. <i>Ol<\/i>. 6.40, 13.54 ; Ar. <i>Ran<\/i>. 1485 ; Eur. <i>Suppl<\/i>. 141, u. einzeln bei sp.D.; perf. δεδόκηκα, Aesch. <i>Eum<\/i>. 299 ; δεδόκημαι, Pind. <i>N<\/i>. 5.19 ; Ar. <i>Vesp<\/i>. 726 ; Her. 7.16 ; ἐδοκήθην, Eur. <i>Med<\/i>. 1417, <i>Alc<\/i>. 1164. Bei Homer öfters in den Formen δοκέεις, δοκέει, δοκεῖ ; δοκέω <i>Il<\/i>. 7.192 ; δοκέουσι(ν) <i>Il<\/i>. 93.459, <i>Od<\/i>. 1.227 ; δόκησε <i>Od<\/i>. 10.415, 20.93.<br\/>Δοκέω = <i>scheinen, den Anschein haben<\/i>, wird dem wirklichen Sein entgeggstzt ; οὐ γὰρ δοκεῖν ἄριστος ἀλλ' εἶναι θέλει Aesch. <i>Spt<\/i>. 574 ; μὴ ὄντες ἀλλὰ δοκοῦντες Plat. <i>Rep<\/i>. IV.421a, u. öfter ; vgl. noch Soph. σοὶ μὲν δοκεῖν ταῦτ' ἔστ', ἐμοὶ δ' ἄγαν φρονεῖν <i>Aj<\/i>. 942 ; Xen. vrbdt τῷ δόξαι μὲν μέγαν καὶ καλὸν φανῆναι τὸν Κῦρον <i>Cyr<\/i>. 8.3.14 ; doch ist φαίνεσθαι, »in die Augen fallen«, nachdrücklicher ; Plat. vrbdt οἱ θεοὶ ἡμῖν ποιοῦσι δοκεῖν σφᾶς παντοδαποὺς φαίνεσθαι, es scheint uns, daß sie in verschiedener Gestalt erscheinen, <i>Rep<\/i>. II.581e ; dgl. Xen. <i>Mem<\/i>. 2.1.22. – Die gewöhnlichste <b>Konstruktion<\/b> von Hom. an ist ὥς μοι δοκεῖ εἶναι ἄριστα, <i>Il<\/i>. 19.215 ; ἐσθλός μοι δοκεῖ εἶναι, <i>Od<\/i>. 2.83 ; δοκέεις δέ μοι οὐκ ἀπινύσσειν, 5.342 ; 17.415 ; ἄλλοι μοι δοκέουσι παροίτεροι ἔμμεναι ἵπποι, <i>Il<\/i>. 23.459 ; δοκεῖτε δή μοι τῆσδε κοινωνεῖν χθονός, Aesch. <i>Suppl<\/i>. 520 ; κάκιστος εἶναι δοκεῖ, Soph. <i>Ant<\/i>. 181 ; u. so in Prosa überall ; Xen. vrbdt auch ἐδόκει δὲ θεῖον εἶναι καὶ σαφῶς ὑποχωρῆσαι τὸν ποταμόν, <i>An<\/i>. 1.5.19, wo der acc. c. inf. als Subjekt zu betrachten ; vgl. 3.1.11 ; – οὐδὲ ὁρᾶν ἐδόκει, er schien sie nicht zu bemerken, er tat, als sehe er sie nicht, Xen. <i>Hell<\/i>. 4.5.6 ; vgl. Her. 1.10 ; Ar. <i>Eq<\/i>. 1143. – An Vrbdgn, wie εἰ σεαυτῇ τυγχάνεις δοκοῦσά τι φρονεῖν Soph. <i>El<\/i>. 1044, οἱ δοκοῦντες πεπαιδεῦσθαι, die sich für gelehrt halten, Plut. <i>Thes<\/i>. 2, schließen sich solche, wo δοκῶ, wie das lat. <i>mihi videor<\/i>, teils <i>meinen, glauben<\/i>, teils <i>gedenken, vorhaben<\/i> bedeutet und als eine gewisse Urbanität des Ausdrucks gilt ; δοκέω νικησέμεν Ἕκτορα, es scheint mir, daß ich, d.i. ich glaube, daß ich den Hektor besiegen werde ; δοκεῖτε δὴ ναίειν Ἀλυθῆ πέργαμα Aesch. <i>Prom<\/i>. 957 ; δοκοῖμ' ἂν της νόσου πεφευγέναι Soph. <i>Phil<\/i>. 1038 ; δοκῶ ἄντρον εἰσορᾶν <i>ibd<\/i>. 27 ; αὐτὴ γὰρ ὑμῶν ἕνεκά μοι λέξειν δοκῶ, ich denke zu sprechen, ich werde sprechen, Ar. <i>Eccl<\/i>. 170 ; ἄλλην τινὰ ἐννενοηκέναι δοκεῖς ὁδὸν κρείττω ; meinst du ? Xen. <i>An<\/i>. 2.2.10 ; ἐδόκουν ἀκοαειν τινῶν Plat. <i>Theaet<\/i>. 501d ; ἐγὼ μέν μοι δοκῶ κατακείσεσθαι, ich will mich niederlegen, <i>Phaedr<\/i>. 230e, u. öfter ; ἔδοξα ἀκοῦσαι ὄνομα αὐτῷ εἶναι Ἀγάθωνα, er heißt, wenn mir recht ist, wenn ich mich recht erinnere, Agathon, <i>Prot<\/i>. 315e. Vgl. noch für inf. praes. u. aor. εἰσιών μοι τὸν ὄνον ἐξάγειν δοκῶ Ar. <i>Vesp<\/i>. 177 ; αὐτὴν καὶ φιλῆσαί μοι δοκῶ, ich will sie küssen, <i>Av<\/i>. 671 ; Xen. ἡδέως ἄν μοι δοκῶ κοινωνῆσαι <i>Cyr<\/i>. 8.7.25. – Bes. von Träumen, τεκεῖν δράκοντ' ἔδοξεν Aesch. <i>Ch<\/i>. 527 ; vgl. Her. 7.18, 5.56 ; Ar. Fesp. 15 ; Plat. <i>Theaet<\/i>. 158c. – Es folgt aber auch der acc. c. inf., es kommt mir so vor, ich meine, daß ; Τροίαν νῦν πεπορθῆοθαι δοκεῖς Aesch. <i>Ag<\/i>. 577 ; δοκῶ μὲν οὖν σφε μηδὲ προσβαλεῖν πύλαις <i>Spt<\/i>. 615 ; τὴν δοκῶ οὖν μοι ἐγὼ παρακαλεῖν σε Plat. <i>Prot<\/i>. 840a ; ἐγὼ οὐκ ἄν ποτ' εἰς τοσοῦτον αἰκίας πεσεῖν ἔδοξα Soph. <i>O.C<\/i>. 753 ; εὕδειν νιν ἔδοξα Eur. <i>Or<\/i> 169 ; 85s. So Her. 1.8 u. öfter, wie Folgde ; περί τινος, Her. 9.65 ; dah. auch καὶ τούτους τί δοκεῖτε ; was meint ihr von diesen ? Xen. <i>An<\/i>. 5.7.26 ; Plat. auch im pass., περὶ τούτων δοκεῖσθαι, geglaubt, angenommen werden, <i>Rep<\/i>. X.612d ; u. τὰ δοκούμενα, was gemeint wird, IV.490a ; δεδόκησαι παρ' ἐμοὶ γενναῖος ἀνήρ, du giltst mir für einen edlen Mann, Eur. <i>Med<\/i>. 763. – Sehr gewöhnlich ist das eingeschobene ὡς ἐμοὶ δοκεῖ, ὡς μὲν σοὶ δοκεῖ, Aesch. <i>Spt<\/i>. 351 ; Soph. <i>O.R<\/i>. 435 ; u. in Prosa bes. bei Plat. oft, nicht immer beschränkend, <i>wie es mir scheint<\/i>, sondern auch, <i>wenn ich mich recht erinnere, wenn mir recht ist, ut opinor<\/i>, Plat. <i>Symp<\/i>. 173b ; seltener auch τῷ πατρί, δοκῶ, Πυριλάμπης ὄνομα, <i>Parm<\/i>. 126b ; ὡς μὲν τοῖς πλείστοις ἐδόκουν Xen. <i>An<\/i>. 1.4.7. So steht auch der inf. absol., δοκεῖν ἐμοί, meines Bedünkens, meiner Meinung nach, Soph. <i>El<\/i>. 402 ; Her. 1.172, u. häufig, wie Folgde ; Plat. <i>Euthyd<\/i>. 275a ; ἀληθῆ ἔμοιγε δοκεῖν <i>Men<\/i>. 81a. – Hieran reiht sich noch<br\/><b>a)<\/b> δοκεῖν, in der Gerichtssprache, <i>überwiesen, überführt erscheinen<\/i>, ἂν δ' ἁλῷ καὶ δοκῇ εἰργάσθαι Dem. 23.71, wie bei den Römern videtur fecisse ; dah. δεδογμένοι καὶ ἑαλωκότες ἀνδροφόνοι <i>ibd<\/i>. 28 ; u. milder, »erfunden werden«, ἂν παρὰ τοὺς νόμους δόξῃ πείθειν νέους Plat. <i>Polit<\/i>. 299c ; vgl. <i>Phaed<\/i>. 113d ff.<br\/><b>b) δοκεῖ μοι<\/b>, <i>es scheint mir gut, ich beschließe, bestimme<\/i>, bes. von Beschlüssen des Volks oder Senats ; Ἐτεοκλέα μὲν θάπτειν <b>ἔδοξε<\/b> Aesch. <i>Spt<\/i>. 999 ; τοιαῦτ' ἔδοξε τῷδε Καδμείων τέλει <i>ibd<\/i>. 1016 ; τίνα πέμπειν δοκεῖς <i>ibd<\/i>. 632 ; τῇ βουλῇ καὶ τῷ δήμῳ Plat. <i>Phaedr<\/i>. 258a ; δοκεῖ πορευτέον εἶναι Xen. <i>An<\/i>. 4.5.1 ; ἐδόκει συγκαλέσαντας λοχαγοὺς λέγειν 4.1.26, u. öfter ; bes. ἔδοξε ταῦτα, bei Abstimmungen ; dah. im partic., δοκοῦντα καὶ δόξαντ' ἀπαγγέλλειν με χρή Aesch. <i>Spt<\/i>. 996 ; Soph. <i>El<\/i>. 29, <i>Aj<\/i>. 1029 ; so κατά u. <b>παρὰ τὸ δοκοῦν, τὰ τῷ πλήθει δόξαντα<\/b>, die Beschlüsse, Plat. <i>Polit<\/i>. 298d ; ζημιούσθω τῇ δοξάσῃ πᾶσι κοινῇ ζημίᾳ <i>Legg<\/i>. XII.960a ; <b>δεδογμέν<\/b>', ὡς ἔοικε, τήνδε κατθανεῖν Soph. <i>Ant<\/i>. 752, wie δήμου <b>δέδοκται<\/b> ψηφίσματα Aesch. <i>Suppl<\/i>. 596. Absol., <b>δόξαν<\/b> δὲ ταῦτα, als dies beschlossen worden, Plat. <i>Prot<\/i>. 314c ; Xen. <i>An<\/i>. 4.1.13 ; Luc. <i>Nigr<\/i>. 2 ; δόξαντα ταῦτα Andocid. 1.81 ; Xen. <i>Hell<\/i>. 3.2.19 ; auch δεδογμένον αὐτοῖς, Thuc. 1.125. Seltener δόξαντος δὲ τούτου, Xen. <i>Hell<\/i>. 1.1.36 ; δοξάντων δὲ καὶ τούτων 5.2.24. – Man merke noch <b>πῶς δοκεῖς<\/b>, was als Zwischensatz ein Staunen ausdrückt, <i>was meinst du dazu ? denk einmal !<\/i> τοῦτον λαβοῦσα, πῶς δοκεῖς, καθύβρισεν Eur. <i>Hipp<\/i>. 446 ; Ar. <i>Plut<\/i>. 742 ; – οἱ δοκοῦντες εἶναί τι, die etwas zu sein scheinen, d.i. vornehm, <font color='blue'>neben σεμνός<\/font> Plat. <i>Euthyd<\/i>. 303c ; οἱ δοκοῦντες, <font color='brown'>im Ggstz von ἀδοξοῦντες<\/font>, Eur. <i>Hec<\/i>. 298 ; vgl. <i>Troad<\/i>. 608."
                },
                {
                    "dictionary": "TBESG",
                    "reference": "Translators Brief lexicon of Extended Strongs for Greek based on Abbot-Smith, A Manual Greek Lexicon of the New Testament (1922) (=AS), with corrections and adapted by Tyndale Scholars",
                    "source": null,
                    "description": " <b>δοκέω<\/b>, -ῶ<br\/> (&lt; δόκος, opinion, &lt; δέκομαι, Ion, form of δέχ-), [in LXX for טוֹב, נָדַב, etc. ;] <br\/>__1. <b>to be of opinion, suppose<\/b>: Mat.24:44, Luk.12:40, Heb.10:29; with inf., Mat.3:9, Luk.8:18 24:37, Jhn.5:39 16:2, Act.12:9 27:13, 1Co.3:18 7:40 8:2 10:12 14:37, Gal.6:3, Php.3:4, Jas.1:26; with accusative and inf., 1Co.12:23, 2Co.11:16; before ὅτι, Mat.6:7 26:53, Mrk.6:49, Luk.12:51 13:2, 4 19:11, Jhn.5:45 11:13, 31 13:29 20:15, 1Co.4:9, 2Co.12:19, Jas.4:5. <br\/> __2. <b>to seem, be reputed<\/b>: Act.25:27; with inf., Mrk.10:42, Luk.10:36 22:24, Act.17:13 26:9, 1Co.11:16 12:22, 2Co.10:9, Gal.2:6, 9, Heb.4:1 12:11; οἱ δοκοῦντες, <i>those of repute<\/i>, Gal.2:2. Impers., it seems, with dative of person(s); <br\/> __(a) <b>to think<\/b>: Mat.17:25 18:12 21:28 22:17, 42 26:66, Jhn.11:56, Heb.12:10; <br\/> __(b) <b>to please, seem good to<\/b>: with inf., Luk.1:3, Act.15:22, 25 15:23, 34.†<br\/> <re><i>SYN.<\/i> (δοκέω 1): ἡγέομαι 2, νομίζω2, οἴομαι; ἡ. and ν. properly express belief resting on external proof, ἡ. denoting the more careful judgment; δ. and οἴ. imply a subjective judgment which in the case of οἴ. is based on feeling, in δ. on thought (see Schmidt, with 17) (δοκέω2): φαίνομαι; φ., from the standpoint of the object, 'expresses how a matter phenomenally shows and presents itself'; δ., from the standpoint of the observer, expresses one's subjective judgment about a matter (see Tr., <i>Syn.<\/i>, LXXx; Cremer, 204).<\/re> (AS)"
                }
            ]
        }
    ]
}