{
    "meta": {
        "serviceProvider": {
            "name": "Berlin-Brandenburg Academy of Sciences and Humanties, TELOTA - IT\/DH",
            "link": "https:\/\/www.bbaw.de\/en\/bbaw-digital\/telota"
        },
        "dataProvider": {
            "name": "Classical Language Dictionary",
            "link": "https:\/\/cld.bbaw.de"
        }
    },
    "query": {
        "self": "https:\/\/cld.bbaw.de\/api\/dictionary\/lemma\/%CE%B4%CE%B9%CC%81%CE%BA%CE%B7?language=grc&options=case-sensitive",
        "searchDate": "2026-05-15 01:34:36",
        "searchFor": "lemma",
        "searchTerm": "δίκη",
        "language": "GRC",
        "options": {
            "strict": true,
            "case-sensitive": true,
            "regex": false,
            "simplified": false
        }
    },
    "data": [
        {
            "lemma": "δίκη",
            "meanings": 1,
            "language": "grc",
            "descriptions": [
                {
                    "dictionary": "Bailly",
                    "reference": "Bailly 2020 Hugo Chávez Gérard Gréco, André Charbonnet, Mark De Wilde, Bernard Maréchal & contributeurs \/ Licence Creative Commons Attribution - Pas d'Utilisation Commerciale - Pas de Modification — « CC BY-NC-ND 4.0 »",
                    "source": "https:\/\/bailly.app\/%C3%A0-propos",
                    "description": "<b>ης (ἡ)<\/b> <font color='purple'>[ῐ]<\/font> règle, <i>d’où :<\/i><br\/><b>   I<\/b> usage, manière d’être <i>ou<\/i> d’agir : αὕτη δ. ἐστὶ βροτῶν, OD. <i>11, 218,<\/i> telle est la manière d’être des mortels ; δίκη βασιλήων, OD. <i>4, 691 ;<\/i> γερόντων, OD. <i>24, 255,<\/i> coutume des rois, des vieillards ; <b><i>adv<\/i>., δίκην<\/b>, à la manière de, <i>avec un gén. de pers. :<\/i> δίκην ἀγγέλου, ESCHL. <i>Ch. 193 ;<\/i> δ. τοξότου, PLAT. <i>Leg. 705<\/i> e, à la façon d’un messager, d’un archer ; <i>avec un n. d’animal :<\/i> λύκοιο δ. PD. <i>P. 2, 84 ;<\/i> κυνὸς δ. ESCHL. <i>Ag. 3 ;<\/i> δ. ὄρνιθος, PLAT. <i>Phædr. 249<\/i> d, à la façon d’un loup, d’un chien, d’un oiseau ; <i>avec un n. de chose :<\/i> δ. ὕδατος, ESCHL. <i>Sept. 85 ;<\/i> ἀγγείου δ. PLAT. <i>Phædr. 235<\/i> d ; δ. κρατῆρος, PLAT. <i>Leg. 773<\/i> c, comme un torrent, comme un vase, comme une coupe ;<br\/><b>   II<\/b> ce qui sert de règle, droit, justice, IL. <i>19, 180, etc. ; p. opp. à la force<\/i> (βία) IL. <i>16, 388 ;<\/i> OD. <i>14, 84 ;<\/i> ἔξω τῆς δίκης βαίνειν, PLAT. <i>Leg. 876<\/i> e, marcher hors des voies de la justice ; ἔχει δέ μοι πρὸς δίκας τι, SOPH. <i>O.C. 545,<\/i> mais (le meurtre que j’ai commis) a une excuse (<i>litt<\/i>. a qqe chose du côté de la justice) ; δίκη ἐστί, ESCHL. <i>Ag. 259,<\/i> c’est justice, cela est juste ; <i>adv<\/i>., δίκῃ, IL. <i>23, 542 ;<\/i> SOPH. <i>O.C. 760, etc. ;<\/i> ἐν δίκῃ, PD. <i>O. 2, 29 ;<\/i> SOPH. <i>Tr. 1069 ;<\/i> PLAT. <i>Phædr. 266<\/i> a ; σὺν δίκῃ, PD. <i>P. 9, 170 ;<\/i> ESCHL. <i>Sept. 444, Eum. 610 ;<\/i> HDT. <i>1, 115, etc. ;<\/i> μετὰ δίκης, PLAT. <i>Leg. 643<\/i> e ; πρὸς δίκης, SOPH. <i>O.R. 1014 ;<\/i> κατὰ δίκην, HDT. <i>7, 35 ;<\/i> EUR. <i>Tr. 887 ;<\/i> PLAT. <i>Ep. 351<\/i> e, avec justice, justement ; παρὰ δίκην, PD. <i>I. 6, 67 ;<\/i> ἄνευ δίκης, ESCHL. <i>Eum. 554 ;<\/i> δίκης ἄτερ, ESCHL. <i>Suppl. 703 ;<\/i> πέρα δίκης, ESCHL. <i>Pr. 30 ;<\/i> SOPH. <i>El. 521 ;<\/i> βίᾳ δίκης, ESCHL. <i>Suppl. 430 ;<\/i> δίχα δίκης, PLUT. <i>Ages. 32,<\/i> sans justice ;<br\/><b>   III<\/b> <i>p. suite :<\/i> action judiciaire, <i>d’où :<\/i><br\/><b>      1<\/b> procès, <i>particul<\/i>. procès privé, <i>p. opp. à<\/i> γραφή, <i>action publique,<\/i> DÉM. <i>523, 17 ;<\/i> LYS. <i>135, 42 ;<\/i> δ. ἔχειν. PLUT. <i>Mar. 6,<\/i> avoir un procès (<i>v. ci-dessous<\/i>) ; δίκην διώκειν, ATT. être poursuivant, accusateur, demandeur ; δ. φεύγειν, DÉM. <i>985, 6,<\/i> être poursuivi, accusé, défendeur ; δ. κρίνειν, ESCHL. <i>Eum. 411 ;<\/i> SOPH. <i>Ph. 1350,<\/i> juger un procès ; ἐς δίκην ἄγειν, ATT. citer en justice ;<br\/><b>      2<\/b> cours du procès, débats : τῇ προτεραίᾳ τῆς δίκης, PLAT. <i>Phæd. 58<\/i> b, la veille du procès ; πρὸ δίκης, THC. <i>1, 141,<\/i> avant l’ouverture du procès ;<br\/><b>      3<\/b> le tribunal qui juge le procès, ANT. <i>142, 5 ;<\/i><br\/><b>      4<\/b> le plaidoyer : δίκην εἰπεῖν, XÉN. <i>Mem. 4, 8, 1,<\/i> plaider une cause devant un tribunal (<i>mais v. ci-dessous<\/i> III, 5) ;<br\/><b>      5<\/b> décision judiciaire, jugement ; δ. εἰπεῖν, IL. <i>18, 508,<\/i> prononcer un jugement (<i>mais v. ci-dessus<\/i> III, 4) ; <i>au plur<\/i>. HÉS. <i>O. 217, 248 ; d’où en gén<\/i>. décision, décret, SOPH. <i>Ant. 921 ;<\/i><br\/><b>      6<\/b> conséquence d’un jugement, peine, châtiment : δ. διδόναι (<i>cf. lat<\/i>. pœnas dare) HDT. <i>1, 2 ;<\/i> SOPH. <i>El. 538, etc<\/i>. être puni ; δίκην διδόναι τινός, HDT. <i>5, 106, etc<\/i>. être puni pour qqe ch. ; δίκην ὀφλεῖν, PLAT. <i>Ap. 39<\/i> b, être condamné ; δίκην <i>ou<\/i> δίκας τίνειν, HDT. <i>9, 94 ;<\/i> ἐκτίνειν, SOPH. <i>Aj. 113 ;<\/i> ὑπέχειν, SOPH. <i>O.R. 552,<\/i> subir une peine, être puni ; δίκας λαμϐάνειν, tirer vengeance, se venger, LYS. <i>94, 27, etc. ; ou au contr<\/i>. être puni, HDT. <i>1, 115 ;<\/i> DÉM. <i>110 fin ;<\/i> λαϐεῖν δίκην παρά τινος, DÉM. <i>544, 6,<\/i> tirer vengeance de qqn ; δίκην αἰτέειν, HDT. <i>8, 114,<\/i> réclamer vengeance ; δίκην ἔχειν, PLAT. <i>Leg. 319<\/i> e, obtenir satisfaction ; <i>ou au contr<\/i>. être puni, ANT. <i>124, 45 ;<\/i> XÉN. <i>Hell. 3, 4, 25 ;<\/i> PLAT. <i>Rsp. 529<\/i> c ;<br\/><b>   IV<\/b> la règle, le droit, <i>t. pythagor. en parl. des nombres<\/i> deux, THEOL. <i>12 ;<\/i> trois, PLUT. <i>M. 381<\/i> f ; cinq, THEOL. <i>31<\/i>.<p style='color:darkgreen'>➳ <i>Dor<\/i>. δίκα, PD. <i>ll. cc. ;<\/i> ESCHL. <i>Ch. 935, etc<\/i>.<\/p><p style='color:darkblue'><b>Étym<\/b>. <i>R. indo-europ<\/i>. *deiḱ-, montrer ; <i>cf<\/i>. δείκνυμι, <i>particul. au sens juridique, cf. lat<\/i>. jūdex <i>de<\/i> *iūs-diḱ-s, <i>litt<\/i>. « droit oral ».<\/p>"
                },
                {
                    "dictionary": "LSJ",
                    "reference": "Liddell-Scott-Jones, Greek-English Lexicon (9th ed., 1940)",
                    "source": null,
                    "description": "ἡ, <b>custom, usage<\/b>, αὕτη δ. ἐστὶ βροτῶν this is the <b>way<\/b> of mortals, <i>Od.<\/i> 11.218; ἡ γὰρ δ. ἐστὶ γερόντων 24.255, etc. ; ἥ τ’ ἐστὶ δ. θείων βασιλήων 4.691; ἡ γὰρ δμώων δ. ἐστίν 14.59, etc. ; ἡ γὰρ δ., ὁππότε… this is always <b>the way<\/b>, when…, 19.168 (so in late Prose, ἥπερ ἱππομαχίας δ. Arr. <i>An.<\/i> 3.15.2); δίκαν ἐφέπειν τινός to imitate him, Pi. <i>P.<\/i> 1.50; δ. ἐπέχειν τινός to be <b>like<\/b>…, <i>Anon. Lond.<\/i> 6.18; <b>normal course of nature<\/b>, ἐκ τουτέων ὁ θάνατος οὐ γίνεται κατά γε δίκην, οὐδ’ ἢν γένηται Hp. <i>VC<\/i> 3; hence, adverb. in acc. δίκην, <b>in the way of, after the manner of<\/b>, c. gen., λύκοιο Pi. <i>P.<\/i> 2.84; πώλου S. <i>Fr.<\/i> 659; τοξότου Pl. <i>Lg.<\/i> 705e; in later Prose, Arist. <i>Mu.<\/i> 395b22, Luc. <i>Dem. Enc.<\/i> 31, Alciphr. 1.6, etc. ; mostly of living creatures or persons, but also of things, as δίκην ὕδατος, ἀγγείου, A. <i>Th.<\/i> 85 (lyr.), Pl. <i>Phdr.<\/i> 235d.<br\/><b>order, right<\/b>, μή τι δίκης ἐπιδευές nothing short of <b>what is fit<\/b>, <i>Il.<\/i> 19.180; opp. βία, might, 16.388; opp. σχέτλια ἔργα, <i>Od.<\/i> 14.84; personified, Hes. <i>Th.<\/i> 902, A. <i>Th.<\/i> 662, etc. ; Δίκης βωμός Id. <i>Ag.<\/i> 383 (lyr.), <i>Eu.<\/i> 539 (lyr.); <b>Truth<\/b>, Pi. <i>P.<\/i> 8.71. δίκη ἐστί, = δίκαιόν ἐστι, A. <i>Ag.<\/i> 259, cf. 811, <i>Eu.<\/i> 277. Adverb. usages, δίκῃ <b>duly, rightly<\/b>, <i>Il.<\/i> 23.542, Pl. <i>Criti.<\/i> 112e; ἐν δίκᾳ Pi. <i>O.<\/i> 6.12, cf. S. <i>Tr.<\/i> 1069, etc. ; σὺν δίκῃ Thgn. 197, Pi. <i>P.<\/i> 9.96, A. <i>Th.<\/i> 444, etc. ; κατὰ δίκην Hdt. 7.35, E. <i>Tr.<\/i> 888, etc. ; μετὰ δίκης Pl. <i>Lg.<\/i> 643e; πρὸς δίκης S. <i>OT<\/i> 1014, <i>El.<\/i> 1211 (but πρὸς δίκας on the score <b>of justice<\/b>, Id. <i>OC<\/i> 546 (lyr.)); διαὶ δίκας A. <i>Ch.<\/i> 641; ἐκ δίκης Herod. 4.77; opp. παρὰ δίκαν Pi. <i>O.<\/i> 2.18, etc. ; ἄνευ δίκης A. <i>Eu.<\/i> 554; πέρα δίκης Id. <i>Pr.<\/i> 30; βίᾳ δίκης Id. <i>Supp.<\/i> 430 (lyr.); δίχα δίκης without <b>trial<\/b>, Plu. <i>Ages.<\/i> 32; πρὸ δίκης in preference to <b>legal proceedings<\/b>, Th. 1.141.<br\/><b>judgement<\/b>, δίκην ἰθύντατα εἰπεῖν give <b>judgement<\/b> most righteously (cf. ἰθύς), <i>Il.<\/i> 18.508; esp. in pl., Λυκίην εἴρυτο δίκῃσί τε καὶ σθένεϊ ᾧ 16.542; περὶ οἶδε δίκας <i>Od.<\/i> 3.244, etc. ; δίκαι σκολιαί Hes. <i>Op.<\/i> 219, 250; κρῖνε εὐθεῖαν δίκην A. <i>Eu.<\/i> 433. after Hom., of <b>proceedings instituted to determine legal rights<\/b>, hence, <b>lawsuit<\/b>, Pl. <i>Euthphr.<\/i> 2a, D. 18.210, etc. ; prop.<br\/><b>private suit<\/b> or <b>action<\/b>, opp. γραφή, Lys. 1.44, etc. ; ἐκαλοῦντο αἱ γραφαὶ δίκαι, οὐ μέντοι αἱ δίκαι καὶ γραφαί Poll. 8.41; οἱ δίκην ἔχοντες the parties to <b>a suit<\/b>, IG 7.21.8 (Megara), cf. Plu. <i>Cic.<\/i> 17.<br\/><b>trial<\/b> of the case, πρὸ δίκης Is. 5.10, etc. ; μέχρι τοῦ δίκην γενέσθαι Th. 2.53; <b>court<\/b> by which it was tried, ἐν ὑμῖν ἐστι καὶ τῇ δίκῃ Antipho 6.6. δίκην εἰπεῖν to plead a <b>cause<\/b>, X. <i>Mem.<\/i> 4.8.1; δ. μακρὰν λέγειν Ar. <i>V.<\/i> 776, cf. Men. <i>Epit.<\/i> 12.<br\/><b>the object<\/b> or <b>consequence of the action, atonement, satisfaction, penalty<\/b>, δίκην ἐκτίνειν, τίνειν, Hdt. 9.94, S. <i>Aj.<\/i> 113; adverbially in acc., τοῦ δίκην πάσχεις τάδε; A. <i>Pr.<\/i> 614; freq. δίκην or δίκας διδόναι suffer <b>punishment<\/b>, i.e. make <b>amends<\/b> (but δίκας δ., in A. <i>Supp.<\/i> 703 (lyr.), to grant <b>arbitration<\/b>); δίκας διδόναι τινί τινος Hdt. 1.2, cf. 5.106; ἔμελλε τῶνδέ μοι δώσειν δίκην S. <i>El.<\/i> 538, etc. ; also ἀντί or ὑπέρ τινος, Ar. <i>Pl.<\/i> 433, Lys. 3.42; also δίκην διδόναι ὑπὸ θεῶν <b>to be punished<\/b> by…, Pl. <i>Grg.<\/i> 525b; but δίκας ἤθελον δοῦναι they consented to submit to <b>trial<\/b>, Th. 1.28; δίκας λαμβάνειν sts. = δ. διδόναι, Hdt. 1.115; δίκην ἀξίαν ἐλάμβανες E. <i>Ba.<\/i> 1312, Heracl. 852; more freq. its correlative, inflict <b>punishment<\/b>, take <b>vengeance<\/b>, Lys. 1.29, etc. ; λαβεῖν δίκην παρά τινος D. 21.92, cf. 9.2, etc. ; so δίκην ἔχειν to have <b>one΄s punishment<\/b>, Antipho 3.4.9, Pl. <i>R.<\/i> 529c (but ἔχω τὴν δ. have <b>satisfaction<\/b>, Id. Ep. 319e; παρά τινος Hdt. 1.45); δίκας or δίκην ὑπέχειν stand <b>trial<\/b>, Id. 2.118, cf. S. <i>OT<\/i> 552; δίκην παρασχεῖν E. <i>Hipp.<\/i> 50; θανάτου δίκην ὀφλεῖν ὑπό τινος to incur the death <b>penalty<\/b>, Pl. <i>Ap.<\/i> 39b; δίκας λαγχάνειν τινί D. 21.78; δίκης τυχεῖν παρά τινος <i>ib.<\/i> 142; δίκην ὀφείλειν, ὀφλεῖν, Id. 21.77, 47.63; ἐρήμην ὀφλεῖν τὴν δ. Antipho 5.13; δίκην φεύγειν try to escape <b>it<\/b>, be the defendant in <b>the trial<\/b> (opp. διώκειν prosecute), D. 38.2; δίκας αἰτέειν demand <b>satisfaction<\/b>, τινός <b>for<\/b> a thing, Hdt. 8.114; δ. ἐπιτιθέναι τινί Id. 1.120; τινός <b>for<\/b> a thing, Antipho 4.1.5; δίκαι ἐπιφερόμεναι Arist. <i>Pol.<\/i> 1302b24; δίκας ἀφιέναι τινί D. 21.79; δίκας ἑλεῖν, v. ἔρημος 11; δίκην τείσασθαι, v. τίνω 11; δὸς δὲ δίκην καὶ δέξο παρὰ Ζηνί <i>h.Merc.<\/i> 312; δίκας διδόναι καὶ λαμβάνειν παρ’ ἀλλήλων, of communities, submit <b>causes<\/b> to trial, Hdt. 5.83; δίκην δοῦναι καὶ λαβεῖν ἐν τῷ δήμῳ X. <i>Ath.<\/i> 1.18, etc. ; δίκας δοῦναι καὶ δέξασθαι submit differences to a peaceful settlement, Th. 5.59. Pythag. name for <b>three<\/b>, Plu. 2.381f, <i>Theol.Ar.<\/i> 12; for <b>five<\/b>, <i>ib.<\/i> 31. (Cf. Skt. <i>diś-, diśā<\/i> ΄direction΄, ΄quarter of the heavens΄.)"
                },
                {
                    "dictionary": "Pape",
                    "reference": "Pape, Griechisch-deutsches Handwörterbuch (3. Aufl., 1914)",
                    "source": null,
                    "description": "ἡ, <i>die Sitte, der Brauch, die Weise, das Recht<\/i> ; wahrscheinlich verwandt mit δείκνυμι, Wurzel Δικ-, vgl. das Latein. <i>indĭco, dīco<\/i>.<br\/><b>1)<\/b> <i>die Sitte, der Brauch, die Weise, das Herkommen<\/i>  : ἥ τ' ἐστὶ δίκη βασιλήων <i>Od<\/i>. 4.691 ; αὕτη δίκη ἐστὶ βροτῶν, ὅτε κέν τε θάνωσιν, das ist die Art und Weise, das Geschick der Sterblichen, 11.218 ; δίκη δμώων, μνηστήρων, θεῶν, γερόντων, das eigentümlich, herkömmlich den Sklaven, Greifen etc. Zukommende, <i>Od<\/i>. 14.59, 18.275, 19.43, 24.255 ; ἡ γὰρ δίκη, ὁππότε, so pflegt es zu gehen, wenn, 19.168 ; ᾗπερ ἱππομαχίας δίκη Arr. <i>An<\/i>. 3.15.2. – Dah.<br\/><font color='darkgreen'>• δίκην, adv<\/font>., <i>nach Art u. Weise, wie<\/i> ; bes. bei Vergleichen mit lebenden Wesen, λύκοιο δίκαν, wie ein Wolf, nach Wolfesart, Pind. <i>P<\/i>. 2.84, der vollständiger τὰν Φιλοκτήταο δίκαν ἐφέπων ἐστρατεύθη 1.50 sagt, Schol. τρόπον μετερχόμενος seine Weise befolgend, wie Philoktet ; κυνός, ἀγγέλου, ναυτίλων, Aesch. <i>Ag<\/i>. 3, <i>Ch<\/i>. 193, 200 ; πώλου δ. Soph. frg. 597 ; πολεμίων Eur. <i>Hec<\/i>. 1162 ; ὄρνιθος, βοσκημάτων, τοξότου, Plat. <i>Phaedr<\/i>. 249d, <i>Rep<\/i>. IX.586a, <i>Legg<\/i>. IV.705e ; seltener bei leblosen Dingen, wie ὕδατος, ὀνειράτων, κύματος, Aesch. <i>Spt<\/i>. 85, <i>Ag<\/i>. 477, 1154 ; ἀγγείου δίκην πεπληρῶσθαι Plat. <i>Phaedr<\/i>. 255d ; κρατῆρος δ. <i>Legg<\/i>. VI.773c ; τυμπάνων Strab. XI p. 506 ; – κατά γε δίκην, Hippocr., gehörig.<br\/><b>2)<\/b> <i>die Gerechtigkeit<\/i>, personifiziert als T. des Zeus u. der Themis, Hes. <i>Th<\/i>. 902 u. a. D., bes. Tragg.; <i>das göttliche u. menschliche Recht<\/i>, θεῶν, δαιμόνων, Soph. <i>Ant<\/i>. 366, 912 ; <font color='brown'>der βία entgegengesetzt<\/font>, <i>Il<\/i>. 16.388 ; vgl. <i>Od<\/i>. 14.84 ; Hes. <i>O<\/i>. 973 ; δίκης ἐπιδευές, des Rechts ermangelnd, es entbehrend, <i>Il<\/i>. 19.180 ; δίκην ἰθαντατα εἰπεῖν, am besten Recht sprechen, 18.508 ; δίκας λαοῖς εὐθανεῖν Pind. <i>P<\/i>. 4.153 ; πειραίνειν <i>I<\/i>. 7.24 ; δίκην παραβαίνειν, μιαίνειν, Aesch. <i>Ag<\/i>. 763, 1654 ; ἔξω τῆς δίκης βαίνειν Plat. <i>Legg<\/i>. IX.876e ; vgl. Eur. <i>Andr<\/i>. 788. – Als adverbiale Vrbdgn merke man : ἐν δίκῃ, <i>im Recht, gerecht<\/i> ; Soph. <i>Tr<\/i>. 1958 ; Pind. <i>Ol<\/i>. 6.12 u. öfter ; Plat. <i>Phaedr<\/i>. 266a, <i>Legg<\/i>. XII.945d ; σὺν δίκῃ, Aesch. <i>Spt<\/i>. 426 ; Soph. <i>Tr<\/i>. 978 ; Pind. <i>P<\/i>. 9.99 ; Her. 1.115 ; und eben so δίκῃ, <i>Il<\/i>. 23.549 ; Soph. <i>El<\/i>. 70, öfter ; Plat. <i>Critia<\/i>. 112e ; μετὰ δίκης, <i>Legg<\/i>. I.643e ; κατὰ δίκην, Eur. <i>Tr<\/i>. 887 ; Plat. <i>Legg<\/i>. III.696d ; διὰ δίκης πᾶν ἔπος ἔλακον Aesch. <i>Ch<\/i>. 776 ; πρὸς δίκης, Soph. Bl. 1202 ; der Ggstz ist παρὰ δίκην, Pind. <i>Ol<\/i>. 2.18, <i>I<\/i>. 6.47 ; Plat. <i>Legg<\/i>. VI.757e ; ἄνευ δίκης, Aesch. <i>Eum<\/i>. 554 ; ἄτερ δίκης, <i>Suppl<\/i>. 703 ; βίᾳ δίκης, 430 ; πέρα δίκης, Soph. <i>El<\/i>. 511 ; δίχα δίκης, Plut. <i>Ages<\/i>. 32. – Im plur. bei Hom. = <i>Rechtspflege<\/i> ; Λυκίην εἴρυτο δίκῃσί τε καὶ σθένεϊ ᾡ, <i>Il<\/i>. 16.542 ; (Νέστωρ) πηρίοιδε δίκας ἠδὲ φρόνιν ἄλλων <i>Od<\/i>. 3.244 ; vgl. 9.215, 11.570. So δίκαι σκολιαί, ungerechte Verwaltung des Rechts, Hes. <i>O<\/i>. 217.<br\/><b>3)<\/b> <i>Rechtsfache, Prozeß<\/i> ; δίκην κρίνειν, Aesch. <i>Eum<\/i>. 411, 446 ; Soph. <i>Phil<\/i>. 1850 u. A.; δίκην δικάζειν, Her. 3.31 u. Folgde ; δίκην κατ' ἄλλου ἀνδρὸς ἐψήφισαν Soph. <i>Aj<\/i>. 444 ; διὰ δίκης ἰὼν πατρί, anklagend, <i>Ant<\/i>. 738 ; die Vrbdgn ἐς δίκην ἄγειν, δίκην λαγχάνειν, αἱρεῖν, διώκειν, φεύγειν, ἐπεξέρχεσθαι s. unker diesen Verbis ; δίκην ἔχειν, <i>einen Prozeß haben, verklagt sein<\/i>, Plut. <i>Mar<\/i>. 6 ; – <i>die Prozeßhandlung<\/i> selbst, τῇ προτεραίᾳ τῆς δίκης Plat. <i>Phaed<\/i>. 58b ; πρὸ δίκης, von gerichtlicher Entscheidung, Isae. 5.10 ; Plut. <i>Fab<\/i>. 9 ; μετὰ τὴν δίκην, Isae. 5.9 ; δίκη γίγνεται, die Sache kommt zur richterlichen Entscheidung, Thuc. 2.53 ; – δίκην μακρὰν λέγειν Ar. <i>Vesp<\/i>. 777, wie oft bei Rednern ; Xen. <i>Mem<\/i>. 4.8.1 δίκην εἰπεῖν, <i>causam dicere, seine Sache vor Gericht führen<\/i>. – Bei den Athenern ist δίκη in engerem Sinne u. <font color='brown'>im Ggstz von γραφή<\/font> = <i>die Privatklage<\/i>. Vgl. <font color='green'>Meier und Schömann <i>Att. Prozeß<\/i><\/font> S. 165 ff,<br\/><b>4)<\/b> <i>die richterliche Entscheidung, Strafe, Buße<\/i> ; am gewöhnlichsten δίκην δοῦναι, Aesch. <i>Prom<\/i>. 9 Soph. <i>Ant<\/i>. 228 Her. 1.2 u. A., <i>die Strafe leiden, die Buße entrichten<\/i> ; auch ὑφέξειν, Soph. <i>O.R<\/i>. 552 ; Eur. <i>Hec<\/i>. 1253 ; τίνειν, Soph. <i>El<\/i>. 290 ; ἐκτίνειν, Her. 9.94 ; Plat. <i>Phaedr<\/i>. 249a ; auch im plur., τίνεις ματρὸς δίκας Aesch. <i>Or<\/i>. 530 ; δίκην διδόναι ὑπό τινος, <i>bestraft werden<\/i>, Plat. <i>Gorg<\/i>. 525b ; δίκην διδόναι καὶ λαμβάνειν παρ' ἀλλήλων Her. 5.88, allgemeiner, <i>Recht geben u. empfangen<\/i> ; bes. von den athenischen Bundesgenossen, welche nach Athen kamen u. dort ihre Prozesse führen u. entscheiden lassen mußten, wie δίκας διδόναι ἤθελον παρά τινι, sich einem Gerichte unterziehen, Thuc. 1.28 ; δίκας τῶν διαφόρων ἀλλήλοις διδόναι καὶ δέχεσθαι 1.140. Aber Her. 1.115 ist δίκην ἔλαβε er erhielt seine Strafe ; – αἰτεῖν δίκην τῆς ἁρπαγῆς, φυγῆς, τοῦ φόνου, 1.2, 4.164, 8.114 ; δίκην ἑλέσθαι, ἔχειν, <i>Genugtuung<\/i> erhalten, haben, 9.94 ; δίκην ἐπιθεῖναι, ὀφλεῖν u. ä. s. unter den entsprechenden Verbis."
                },
                {
                    "dictionary": "TBESG",
                    "reference": "Translators Brief lexicon of Extended Strongs for Greek based on Abbot-Smith, A Manual Greek Lexicon of the New Testament (1922) (=AS), with corrections and adapted by Tyndale Scholars",
                    "source": null,
                    "description": " <b>δίκη<\/b>, -ης, ἡ <br\/> [in LXX for נָקָם, רִיב, etc. ;] <br\/>__1. <b>custom<\/b>. <br\/> __2. <b>right<\/b>. <br\/> __3. <b>a judicial hearing<\/b>; hence its result, <b>the execution of a sentence, punishment<\/b>: δ. τίνειν, 2Th.1:9; δ. υπεχειν, Ju 7. <br\/> __4. Personified (cf. Lat. Justitia), <b>justice, vengeance<\/b>: Act.28:4.†<br\/> (AS)"
                }
            ]
        }
    ]
}